Abstrakt: V příspěvku představujeme návrh hierarchické klasifikace metod tematické kartografie (metod pro znázornění kvantitativních dat). Klasifikace byla vytvořena na podkladě rešerše stávajících klasifikačních systémů, s ověřením použitelnosti na tematických mapách v národních atlasech. Na základě graficko-komunikačního principu metody a vizuální proměnné, použité pro znázornění kvantitativní složky, jsme rozlišili pět základních skupin: (i) intenzitní barvy (hodnota jevu je vyjádřena pomocí barev uspořádaných do stupnice); (ii) kartodiagramy (hodnota jevu je vyjádřena velikostí znaku); (iii) metodu teček (bodové symboly reprezentující určitý počet prvků, rozmístěné dle skutečného výskytu jevu; (iv) povrchy (různé způsoby vizualizace dat se souřadnicemi X, Y, Z); a (v) anamorfózy (deformace prostoru na základě hodnoty jevu). Metody v základních skupinách jsou dále klasifikovány na několika úrovních (např. podle geometrie či počtu vyjadřovaných proměnných). Každé metodě je následně přiřazen parametr informační hodnoty, vyjadřující složitost metody (respektive počet parametrů, které je danou metodou možné pro každý prvek zobrazit). Tematické mapy pak mohou obsahovat více metod v kombinaci, součtem dílčích informačních hodnot lze vyjádřit celkovou složitost/informační hodnotu celé mapy. Navržená klasifikace umožňuje snadné zařazení tematicko-kartografických metod do logického a hierarchického systému, založeného na fundamentálních kartografických konceptech vizuálních proměnných, vizuální komunikace či přenosu informace. To ji předurčuje k použití jak ve výuce, tak hodnocení tematických map.