Změny struktury krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje

By miklin, 9.5.2015

dizertační práce

Abstrakt: Oblast soutoku Moravy a Dyje patří s mnoha deklarovanými způsoby národní i mezinárodní ochrany přírody k biologicky nejcennějším územím České republiky. Zdejší krajina je člověkem přímo i nepřímo ovlivňována po velmi dlouhou dobu a lidské hospodaření mělo na její podobu zásadní vliv. Dizertační práce se zabývá změnami horizontální struktury krajiny z hlediska krajinného krytu/využití země. Na základě leteckých snímků byla vytvořena geodatabáze krajinného krytu/využití země v letech 1938, 1953, 1976 a 2009 s důrazem na strukturu lesních porostů. Jako doplňkové zdroje dat byly využity historické mapy, porostní mapy a údaje z mapování starých a solitérních stromů. Tato data byla analyzována s využitím krajinně-ekologických indexů. Nejvýznamnějšími změnami krajiny v tomto období byly: (i) téměř naprosté vymizení otevřených a strukturovaných porostů, které v roce 1938 tvořily 40,1 % lesních porostů, zatímco v roce 2009 jen 5,7 %; (ii) proměna mozaiky velmi drobných zemědělských pozemků (v roce 1938 tvořila 23,7 % zemědělské půdy) na velkoplošné bloky převážně orné půdy; (iii) výrazný pokles (o 40,7 %) rozlohy travních porostů; (iv) úpravy a regulace vodních toků – Dyje byla v zájmovém území zkrácena o 19,0 %, Morava o 32,7 %; (v) mimořádný nárůst intenzity těžby dřeva během posledních dvaceti let, kdy rozloha pasek je největší ze všech sledovaných období (14,9 % lesních porostů) a nejvyšší plošné zastoupení (15,6 %, respektive 10,8 %) mají porosty prvních dvou věkových stupňů (porostů o věku pod dvacet let). Rozšíření starých a solitérních stromů jakožto klíčových habitatů chráněných druhů je přímo ovlivněno dřívějším hospodařením. Na ploše dnes zapojeného lesa, jenž byl v roce 1938 otevřeným/strukturovaným, stojí o 48,0 % těchto stromů více, než by odpovídalo rovnoměrnému zastoupení podle rozlohy. Současná intenzita těžby dříví a způsob hospodaření negativně ovlivňuje prostorovou a věkovou strukturu lesa a vytváří extinkční dluh. Pro zachování biodiverzity území je nutno začít uplatňovat management, pro nějž mohou být touto prací získané informace podkladem: zejména rozvolnění porostů, snížení intenzity těžby dřeva a její vhodné prostorové umísťování.

Klíčová slova: horizontální struktura krajiny; krajinný kryt/využití země; krajino-ekologická metrika; ochrana přírody; lesní hospodaření; Biosférická rezervace Dolní Morava; soutok Moravy a Dyje

plný text práce

autoreferát (zkrácená verze)

What do you think?

You must be logged in to post a comment.